Závěrečný sborový koncert pěveckého sboru Čtyřlístek

Vždy, když něco krásného končí, něco ještě krásnějšího začíná.

V případě našeho pěveckého sboru je lehce kuriózní to, že jsme v Chlumu vlastně naším závěrečným koncertem začali a zároveň skončili. Ale jen pro tento školní rok.

Na tento náš první samostatný koncert jsme se usilovně připravovali několik týdnů a také jsme jeho přípravě věnovali dva víkendy, v nichž proběhlo sborové soustředění.

V sobotu 17. června jsme se pak všichni sešli, abychom tímto koncertem uzavřeli první rok existence našeho nového školního pěveckého sboru Čtyřlístek.

A byl to rok nad očekávání úspěšný. Nebudu zde již vyjmenovávat úspěchy sboru celého nebo jeho jednotlivých členek. Kdo nás sleduje, pak tyto informace získal z předchozích příspěvků, ať už na našem školním webu, Facebooku nebo v jednotlivých číslech chlumského měsíčníku Hejtman.

Na závěrečný koncert jsme si přizvali též hosty a nebyli jimi nikdo jiný, než členky našeho spřáteleného pěveckého sboru Skřivánek ze ZŠ a ZUŠ Zliv i se svým sbormistrem Josefem Zaplatílkem.

I v publiku byli mezi pozvanými rodiči a příbuznými našich členek hosté, kterým za jejich návštěvu z celého srdce děkuji.

Poděkování patří ale především členkám sboru, které se nenechaly odradit mnohdy poněkud „tvrdším“ přístupem paní sbormistryně na zkouškách, když se některé věci opakovaně nedařily, ale výsledek se dostavil. Zvládli jsme náš první hodinový samostatný program bez problémů a v kvalitě, která nepřekvapila jen mě samotnou, ale i naše hosty a posluchače z řad rodičů. A já ještě jednou všem moc děkuji.

Stále je na čem pracovat a stále bude! Řekla bych, že v tomto ohledu neexistuje dostatečně kvalitní a stoprocentní výkon. Ani nemůže. To bychom snad asi nebyli lidé. Každý z nás je jedinečný, každý z nás má své kvality a každý z nás má též své chyby. A my se musíme snažit při tom všem se dále a dále posouvat. Rozšiřovat naši členskou základnu a zlepšovat kvalitu našeho zpěvu. A já věřím, že mě v tom „holky“ nenechají a budou se mnou i v dalších letech bojovat spolu s novými členy našeho Čtyřlístku.

Budoucnost je vždy nejistá, ale je třeba mít představy, sny, jít za nimi a snažit se jich dosáhnout.

Nejen ve sborovém zpěvu, ale i v životě! A my dál půjdeme!

Mgr. Jana Kvitská