Středu 18. a čtvrtek 19. září strávili žáci 4. a 5. třídy na Hajnici. Ve středu ráno jsme se vydali na kole do míst, která byla za minulého režimu nepřístupná. Na Hajnici za námi přijela paní Markéta Drábková, díky které jsme se dozvěděli mnoho nových informací o zdejší krajině. Žáci si zakreslili říční a rybniční soustavu Třeboňska. Zopakovali jsme si nejslavnější rybníkáře – Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard a Jakub Krčín. Odpoledne jsme dojeli na kolech na Dubinu, kde jsme hledali bezednou studnu na kopci. Vzhledem k tomu, že jsme překročili jeden z bludných kořenů, kterých je v těchto místech opravdu mnoho, nám hledání chvíli trvalo. Díky tomu jsme ale viděli bludný kámen, který zde zůstal po době ledové a zjistili jsme, že jsou tu i stanoviště pro orientační závody. Naše pátrání bylo nakonec úspěšné. V lese se před námi objevila studna jako z pohádky. Voda v ní ale nebyla. Byl to jen pokus zdejšího panovníka mít vodu u zámečku, který si nedaleko nechal postavit. Ze zámečku zbyly už jen schody a kousek od nich vchod do pustevny. Na zpáteční cestě ke kolům jsme našli červenou studánku. Některé děti pily vodu ze studánky poprvé.Druhý den jsme našli u Staňkovského rybníka hraniční kameny a šli proti proudu potůčku, abychom našli jeho pramen. Pramen jsme nenašli, zato jsme se přesvědčili, že prozkoumávání neznámého prostředí může být více než dobrodružné.

Z výletu jsme si dovezli plno vědomostí a zážitků, které bychom ve školních lavicích rozhodně nezískali.Na závěr bych chtěla poděkovat rodičům, kteří nám pomohli s odvozem věcí (nebylo toho málo, protože jsme na Hajnici přespali) a organizací při jízdě na Hajnici a zpět.

Monika Bočková